Urbanistické řešení areálu, resp. ekologického parku, který budou tvořit čtyři dvojdomy, vychází zejména z tvaru, orientace, umístění a velikosti pozemku. Dalším určujícím hlediskem byla otázka přístupové komunikace k pozemku a vytvoření nové obslužné komunikace areálu.

Jako optimální řešení se ukázala obslužná komunikace ve tvaru obráceného písmene U, která by byla jednosměrná a zajistila tak obsluhu všech nově navržených parcel. Komunikace rozděluje řešený pozemek podélně na dvě přibližně stejně velké části – část severní a jižní. Jedná se o jednosměrnou komunikaci, vjezd do areálu by byl řešen v jejím východním napojení, výjezd by pak byl řešen v jejím západním vyústěním zpět na ulici K Višňovce.

Nově navržené pozemky jsou stejně velké, celková velikost jedné parcely náležející k polovině dvojdomu je 320m2. Dvojdům pak vytváří kompaktní jednotku na pozemku o celkové výměře 640m2. Zastavěná plocha celého dvojdomu by měla být přibližně 112m2, polovina dvojdomu je na půdorysu 7x8m, tedy 56m2. Celková výška navržených objektů rodinných domů, resp. dvojdomů, nepřesáhne výšku 12m.

Architektonického ztvárnění dvojdomů nabízí varianty výškově rozdílné a výtvarně odlišné pojednání poloviny dvojdomů, což zamezí vzniku stejnorodých velkých objemů mimo měřítka vesnické zástavby. Naopak, dvojdomy by měly vytvořit pestrou a výtvarně zajímavou lokalitu v umírněném a měřítku, která by v záplavě vzrostlé zeleně naplnila pojem obytné krajiny.

Snahou při řešení ekologického parku bylo vytvoření kvalitního bydlení v přírodě, které by nabízelo optimální velikost pozemku a rodinného domu za dostupnou cenu.

Cílovou skupinou pro ekologický park jsou mladé rodiny s dětmi, kteří se zabývají environmentálními otázkami stejně jako otázkou trvale udržitelného rozvoje. Proto byly navrženy objekty rodinných domů s malou zastavěnou plochou, pozemky k nim jsou také skromné a vychází z trendů poslední doby, kdy velké pozemky nejsou žádoucí. Současně se však areál snaží o zachování měřítka vesnické zástavby, jak ve své plošné, tak výškové členitosti.

Cílem předložené architektonicko-urbanistické studie je přetvořit stávající rozvržení území a vnést do něj měřítko malé vesnice, či nově vznikající obce.

Celkové pojetí návrhu předpokládá vznik nové zelené vesnice, eko-parku, který se vyznačuje hlavními atributy jako je množství zeleně a vzrostlých stromů, nízkoenergetická či pasívní výstavba rodinných domů i občanské vybavenosti a v neposlední řadě nezatěžující výstavba, která by měla být ve větší míře budována metodou cravel-space, tedy bez těžko odstranitelných základových desek apod.

Hlavním úkolem pro novou koncepci byla snaha o vytvoření nového centrálního prostoru lokality a využít volné kapacity území pro návrh veřejné vybavenosti.

V předložené studii se vychází z již daných poloh komunikací. Prstencové uspořádání komunikací dává podnět k vytvoření centrálního prostoru – náměstí – uvnitř nejmenšího prstence. To s sebou přináší potřebu úpravy parcelace v nejmenším prstenci, která byla vedena snahou o hustší zástavbu okolo centrálního prostoru, resp. okolo náměstí.

Urbanistická koncepce předpokládá vznik dominanty centrálního prostoru, kterou je velkoryse navržená lávka, překračující stávající komunikaci protínající centrální prstenec. Výškovou dominantou se stala rozhledna, která vyrůstá ze své podnože – lávky.

Zástavba se směrem od této výškové dominanty snižuje: nejprve jsou to těsně přimknuté třípodlažní řadové rodinné domy, v dalším plánu – v dalším prstenci – jsou předpokládány dvoupodlažní dvojdomy a nejvzdálenější zástavba směrem od náměstí je řešena například přízemními bungalovy.

Stejně jako se mění výška zástavby směrem od náměstí, mění se i velikost zastavěné plochy rodinných domů, přičemž součet hrubých podlažních ploch zůstává téměř stejný.

Pro vznik centrálního náměstí bylo potřeba doplnit síť komunikací, kde v severní části náměstí je vytvořena obousměrná komunikace s odstavnými parkovacími stáními, v jižní části náměstí je jednosměrná komunikace pro přístup k řadovým rodinným domům v jižní části náměstí.

Těmito komunikacemi byl uprostřed náměstí vytvořen ostrov, který je z části tvořen zeleným parkem a parkově upravenými plochami, z části je pak tvořen srostlicí lávky, rozhledny a objekty občanské vybavenosti pod lávkou.

Urbanistická koncepce řadových rodinných domů pamatovala na přístupnost pozemků z prostoru „za domem“, kdy hlavní vstup a vjezd na pozemek je vždy ze severní strany pozemku, z jižní je pak vždy vytvořen jakýsi hospodářský vjezd či vstup, který nalezne využití zejména při zahradních úpravách, instalaci bazénu apod.

Meeting points

Pro vznik nové ekologické vesnice či eko-parku se předpokládá vznik veřejných prostorů, míst setkávání – tzv. meeting points, které dají pocit zabydlenosti, větší pocit sousedství a negují tak pejorativně zažitý pojem satelitního městečka.

Hlavním a signifikantním veřejným prostorem je centrální náměstí, které je svým měřítkem spíše intimní, obklopené vzrostlou zelení a v dalším plánu pak ohraničeno kompaktní zástavbou rodinných domů. Je tak vytvořen prostor pro setkávání místních obyvatel, pořádání slavností, společných grill-party, představení dětí z místní školky apod. Hlavními stavbami v prostoru náměstí bude lávka, která slouží jako zastřešení objektů, jako je např. cukrárna s prodejnou pečiva, trafika, zastřešené podium, klubovna či do budoucna možné umístění správní kanceláře vesnice.

Dalším prostorem z kategorie meeting points je prostor ve východní části lokality u vodní plochy, kde je vytvořeno relaxační zákoutí v podobě volejbalového či multifunkčního hřiště, k němuž ze severní strany přiléhá areál dětského hřiště, jež je součástí mateřské školy a jež by našlo uplatnění i mimo provozní hodiny mateřské školy.

Rozvojovou lokalitou pro vznik občanské vybavenosti je jižní prostor u vjezdu do lokality, kde je situována autobusová zastávka. Při hlavní komunikaci by bylo vhodné uplatnění např. pro čerpací stanici či další objekty drobných služeb, ale i show-roomy různých firem.

Ekologické bydlení v přírodě je rezidenčním bydlením v klidné lokalitě ve městě Brodce s dobrou dostupností do Prahy – 10minut po dálnici na Černý most.

V lokalitě budou k dispozici řadové domy, dvojdomy i samostetné rodinné domy. Velkou devízou celé oblasti je přírodní charakter lokality, která leží v docházkové vzdálenosti obce Brodce, kde je veškerá občanská vybavenost.

Zajišťujeme projektvou přípravu všech typů domů, prodej a další infomrace naleznete na www.cangor.cz.

• Areál školního statku Telč leží na severozápad od historického městského jádra v jeho těsné blízkosti v předměstí Štěpnice. Dnešní školní statek vznikl na místě bývalého hraběcího velkostatku Lichtenstein – Podstatzky. Zatímco celý velkostatek má 295 ha zemědělské půdy, vlastní areál školního statku ve městě má výměru 66457 m2. Původní hospodářský dvůr, tvořený rozměrnými přízemními budovami, založenými kolem trojúhelníkového dvora tvoří významnou dominantu, organicky navazující na hmotovou sestavu městské památkové rezervace a zámku. Areál leží v památkovém ochranném pásmu historického jádra Telče a i v územním plánu je zařazen mezi prostory zásadního významu pro charakter města a krajiny.

• Cílem přestavby a regenerace území je zapojit dříve uzavřený areál statku se zemědělskou výrobou do organismu města a rozšířit o cca 7 ha veřejně přístupné městské území. Nová část města, navazující velmi těsně na areál zámku a historické městské jádro by mělo být živou novou čtvrtí se soudobou architekturou a novým městským parkem. V této čtvrti budou moci jak obyvatelé Telče, tak i její návštěvníci nalézt nové městské vybavení, jež dnes ve městě chybí a které ještě dále zvýší atraktivitu Telče jako regionálního centra i jako turistického cíle. Navržený program výstavby, upřesňovaný během uplynulých tří let v diskusích se zástupci města i kraje byl již také představen veřejnosti a jeho poslední verse reaguje na podněty a požadavky obyvatel, vyjádřené v anketě uspořádané městem v létě 2005, studie k regulačnímu plánu ing. arch R. Kouckého a vývoj názorů investora.

• Členění území vychází z historicky vzniklé situace. Dnešní hospodářský dvůr v jižní části si zachovává svou hmotovou a výškovou skladbu a bude využit pro nové účely. Dnešní stavby stodol a skladů budou z části nahrazeny novostavbou, která ale zachová původní objem a obrys budov. Bude tak umožněno využít podzemí pro garáže, novostavbu dobře založit a odisolovat a navrhnout konstrukční schéma, které bude nejlépe odpovídat navržené dispozici. Dnešní budovy, určené k demolici jsou velmi jednoduché konstrukce, vesměs se jedná o stodoly s obvodovými zděnými stěnami s dřevěnými krovy a střechami bez stropů a dalších konstrukcí. Pouze jihozápadní část, sloužící dnes jako garáže má ještě betonový mezistrop.

• Památkově chráněný holubník byl již v uplynulém roce rekonstruován a jeho vnitřní prostory mohou být využity pro prodejnu upomínkových předmětů a též v horní části zpřístupněn pro návštěvníky. Přízemí dříve sloužilo jako kovárna, což může být připomenuto v malé expozici.
• Zastavovací systém respektuje členění do čtyř zón, oddělených příčnými pásy zeleně, tak jak to bylo navrženo v regulační studii území, zpracované pro Mikroregion Telčsko ing. arch R. Kouckým.

• Program výstavby tvoří tři základní funkční celky, které odpovídají i složení budoucích ekonomicko – provozních jednotek.
• Jsou to :

- Společenské, kulturní a kongresové centrum (KC)
- Relaxační a rehabilitační centrum (RRC)
- Centrum zdraví a dlouhého věku (CDV)