Cílem předložené architektonicko-urbanistické studie je přetvořit stávající rozvržení území a vnést do něj měřítko malé vesnice, či nově vznikající obce.
Celkové pojetí návrhu předpokládá vznik nové zelené vesnice, eko-parku, který se vyznačuje hlavními atributy jako je množství zeleně a vzrostlých stromů, nízkoenergetická či pasívní výstavba rodinných domů i občanské vybavenosti a v neposlední řadě nezatěžující výstavba, která by měla být ve větší míře budována metodou cravel-space, tedy bez těžko odstranitelných základových desek apod.
Hlavním úkolem pro novou koncepci byla snaha o vytvoření nového centrálního prostoru lokality a využít volné kapacity území pro návrh veřejné vybavenosti.
V předložené studii se vychází z již daných poloh komunikací. Prstencové uspořádání komunikací dává podnět k vytvoření centrálního prostoru – náměstí – uvnitř nejmenšího prstence. To s sebou přináší potřebu úpravy parcelace v nejmenším prstenci, která byla vedena snahou o hustší zástavbu okolo centrálního prostoru, resp. okolo náměstí.
Urbanistická koncepce předpokládá vznik dominanty centrálního prostoru, kterou je velkoryse navržená lávka, překračující stávající komunikaci protínající centrální prstenec. Výškovou dominantou se stala rozhledna, která vyrůstá ze své podnože – lávky.
Zástavba se směrem od této výškové dominanty snižuje: nejprve jsou to těsně přimknuté třípodlažní řadové rodinné domy, v dalším plánu – v dalším prstenci – jsou předpokládány dvoupodlažní dvojdomy a nejvzdálenější zástavba směrem od náměstí je řešena například přízemními bungalovy.
Stejně jako se mění výška zástavby směrem od náměstí, mění se i velikost zastavěné plochy rodinných domů, přičemž součet hrubých podlažních ploch zůstává téměř stejný.
Pro vznik centrálního náměstí bylo potřeba doplnit síť komunikací, kde v severní části náměstí je vytvořena obousměrná komunikace s odstavnými parkovacími stáními, v jižní části náměstí je jednosměrná komunikace pro přístup k řadovým rodinným domům v jižní části náměstí.
Těmito komunikacemi byl uprostřed náměstí vytvořen ostrov, který je z části tvořen zeleným parkem a parkově upravenými plochami, z části je pak tvořen srostlicí lávky, rozhledny a objekty občanské vybavenosti pod lávkou.
Urbanistická koncepce řadových rodinných domů pamatovala na přístupnost pozemků z prostoru „za domem“, kdy hlavní vstup a vjezd na pozemek je vždy ze severní strany pozemku, z jižní je pak vždy vytvořen jakýsi hospodářský vjezd či vstup, který nalezne využití zejména při zahradních úpravách, instalaci bazénu apod.
Meeting points
Pro vznik nové ekologické vesnice či eko-parku se předpokládá vznik veřejných prostorů, míst setkávání – tzv. meeting points, které dají pocit zabydlenosti, větší pocit sousedství a negují tak pejorativně zažitý pojem satelitního městečka.
Hlavním a signifikantním veřejným prostorem je centrální náměstí, které je svým měřítkem spíše intimní, obklopené vzrostlou zelení a v dalším plánu pak ohraničeno kompaktní zástavbou rodinných domů. Je tak vytvořen prostor pro setkávání místních obyvatel, pořádání slavností, společných grill-party, představení dětí z místní školky apod. Hlavními stavbami v prostoru náměstí bude lávka, která slouží jako zastřešení objektů, jako je např. cukrárna s prodejnou pečiva, trafika, zastřešené podium, klubovna či do budoucna možné umístění správní kanceláře vesnice.
Dalším prostorem z kategorie meeting points je prostor ve východní části lokality u vodní plochy, kde je vytvořeno relaxační zákoutí v podobě volejbalového či multifunkčního hřiště, k němuž ze severní strany přiléhá areál dětského hřiště, jež je součástí mateřské školy a jež by našlo uplatnění i mimo provozní hodiny mateřské školy.
Rozvojovou lokalitou pro vznik občanské vybavenosti je jižní prostor u vjezdu do lokality, kde je situována autobusová zastávka. Při hlavní komunikaci by bylo vhodné uplatnění např. pro čerpací stanici či další objekty drobných služeb, ale i show-roomy různých firem.